Vanessa Posun času má každoročně dopad na lidský organismus a může způsobit únavu, problémy se spánkem a sníženou koncentraci. Jak minimalizovat jeho negativní vliv a přizpůsobit se změně času co nejrychleji?
Jak nás změna času ovlivňuje?
- Porucha spánkového rytmu – Posun času narušuje biologické hodiny, což může vést k nespavosti nebo naopak nadměrné únavě. Tělo si na nový režim zvyká postupně, což může trvat i několik dní. Nedostatek kvalitního spánku může ovlivnit celkovou regeneraci organismu. Nebuďte na sebe přísní. Pokud cítíte, že Vaše tělo potřebuje odpočinek, zkuste si jej dopřát.
- Zhoršená koncentrace a produktivita – Tělo potřebuje čas na adaptaci, což může zpomalit myšlení a snížit výkon. Lidé často pociťují větší roztržitost a mají problém se soustředit na běžné úkoly. Tento stav může ovlivnit pracovní výkonnost i každodenní rozhodování.
- Zvýšené riziko zdravotních komplikací – Studie ukazují, že v období po změně času se zvyšuje počet infarktů i dopravních nehod. Kardiovaskulární systém může být citlivý na změny spánkového režimu, což vede ke zvýšené hladině stresových hormonů. Vyšší míra únavy pak přispívá ke snížené pozornosti při řízení.
- Narušení psychické pohody – Mnoho lidí pociťuje podrážděnost, změny nálad a větší náchylnost ke stresu. Tento stav je způsoben narušením přirozeného rytmu těla a může vést ke zvýšenému pocitu vyčerpání. U některých jedinců se mohou objevit i příznaky podobné sezónní afektivní poruše.
- Problémy se zažíváním – Biologické hodiny ovlivňují i trávení, a změna času může vést k nechutenství nebo naopak pocitu hladu v nevhodnou dobu. Trávicí systém se musí přizpůsobit novému režimu, což může vést ke zpomalení metabolismu nebo zažívacím obtížím. Správná strava a pravidelný jídelní režim mohou pomoci tento problém zmírnit.
- Dopad na děti a starší osoby – U citlivějších skupin, jako jsou děti nebo senioři, může adaptace na změnu času trvat déle a být náročnější. U dětí může vést ke zvýšené podrážděnosti a problémům s usínáním. Starší lidé mohou pociťovat větší únavu během dne a delší dobu se přizpůsobovat novému rytmu.
Jak zmírnit dopady změny času?
- Postupná adaptace – Už několik dní před změnou času si zkuste posouvat čas spánku o 10–15 minut každý den. Tento postupný přechod pomůže tělu přizpůsobit se novému režimu bez výrazného šoku. Zvláště u dětí je vhodné začít s adaptací v dostatečném předstihu.
- Dostatek slunečního světla – Denní světlo pomáhá synchronizovat biologické hodiny a přispěje k lepší adaptaci. Pobyt venku během dne podporuje tvorbu serotoninu, který se večer přeměňuje na melatonin a pomáhá usínat. Ideální je začít den krátkou procházkou na denním světle.
- Omezení kofeinu a alkoholu – Tyto látky mohou negativně ovlivnit kvalitu spánku, proto je před spaním omezte. Kofein může narušit schopnost usnout a alkohol snižuje kvalitu hlubokého spánku. Místo kávy večer volte bylinkové čaje, například meduňku nebo heřmánek.
- Pravidelné cvičení – Fyzická aktivita pomáhá regulovat spánkový cyklus a snížit stres. Ideální jsou lehké večerní procházky nebo jóga. Intenzivní cvičení by mělo probíhat alespoň několik hodin před spaním, aby nenarušilo usínání.
- Večerní rutina – Relaxace před spaním, jako je čtení nebo meditace, může zlepšit kvalitu spánku. Vytvoření pravidelného rituálu pomáhá mozku lépe se připravit na spánek. K uklidnění může pomoci i teplá koupel nebo poslech klidné hudby.
- Hydratace a vyvážená strava – Pitný režim a příjem vitaminů mohou podpořit energii a zmírnit únavu. Zkuste potraviny bohaté na hořčík a vitamín B6, které podporují zdravý spánek. Dostatek tekutin přes den přispívá k lepší regeneraci organismu.
- Vyhýbání se modrému světlu – Displeje telefonů a počítačů mohou potlačovat tvorbu melatoninu. Večer raději snižte jas obrazovek nebo používejte režim nočního světla. Ideálně se hodinu před spaním vyhněte elektronickým zařízením a dejte přednost knize nebo poslechu hudby.
- Dodržování pravidelného spánkového režimu – Snažte se chodit spát i vstávat ve stejnou dobu, i během víkendů, aby si tělo zvyklo na nový rytmus. Nepravidelné spaní může prodloužit adaptační období a zhoršit kvalitu odpočinku.
- Krátké zdřímnutí v průběhu dne – Pokud se cítíte unavení, krátký odpočinek do 20 minut může pomoci bez narušení nočního spánku. Dlouhé odpolední spánky mohou naopak narušit spánkový režim a způsobit potíže s usínáním.
- Snížení stresu – Relaxační techniky jako hluboké dýchání, mindfulness nebo aromaterapie mohou pomoci snížit negativní dopad změny času. Každodenní chvíle klidu a vědomého odpočinku pomáhá tělu lépe zvládnout změny biologického rytmu.
- Dodržování pravidelných jídelních návyků – Konzumace jídla ve stejnou denní dobu pomůže tělu stabilizovat biologické rytmy. Vyhýbejte se těžkým jídlům před spaním, která mohou narušit trávení a způsobit neklidný spánek.
- Užívání doplňků stravy – Některým lidem může pomoci melatonin, který reguluje spánkový cyklus. Je ale vhodné ho konzultovat s lékařem. Přírodní alternativou mohou být bylinné přípravky podporující spánek, například třezalka nebo levandule.
Zajímavosti o změně času
- První návrh letního času pochází už z roku 1784 od Benjamina Franklina.
- Změna času byla zavedena kvůli úspoře energie, ale moderní výzkumy ukazují, že efekt je minimální.
- Ne všechny země praktikují změnu času – například Japonsko a většina tropických zemí ji nevyužívají.
- V Evropské unii se diskutuje o úplném zrušení střídání času, ale zatím nebylo dosaženo konečného rozhodnutí.
- Některé studie naznačují, že dopad posunu času je psychologicky horší u lidí, kteří jsou spíše „sovy“ a preferují pozdní usínání.
Závěr
Přechod na letní nebo zimní čas nemusí být pro tělo tak stresující, pokud se na něj připravíme. Dodržování zdravých návyků může pomoci minimalizovat negativní dopady a udržet si optimální fyzickou i psychickou pohodu. Správný přístup a postupná adaptace mohou snížit únavu, zlepšit soustředění a podpořit celkové zdraví. Pokud máte potíže se spánkem i mimo období změny času, je dobré se zamyslet nad celkovou spánkovou hygienou a životním stylem.
Zdroje: ADK, Aktin, deník, dTest, iDNES, Jíme Jinak
